Velká čínská zeď

Velká čínská zeď nás ohromuje především svou délkou. Zeď se táhne severní Čínou a s odbočkami měří přes 6000km. Délka čínské zdi je však stále tématem nejrůznějších sporů a dodnes jsou objevovány nové úseky. Na východě zeď začíná v Šan-chaj-kuan (v zálivu Po-chaj) a končí na západě na pokraji pouště Gobi. Zeď v některých místech probíhá v několika liniích a vytváří odbočky. Zeď byla budována za účelem ochrany proti loupeživým nájezdům kočovných kmenů.

Stavba pravděpodobně započala v období 4.-5.století př.n.l., v dobách válčících států. Ve 3.století př.n.l. císař Chin Šchuang-ti nechal postavit novou zeď, která měla propojit již hotové části. Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců, trestanců, ale i obyčejných lidí, kteří žili v okolí stavby. Zeď byla budováno v obtížně dostupném terénu a často na hřebeni hor. Stěny byly stavěny z hlíny, kamení, dříví a cihel dle dostupných surovin v daném místě. Hlína byla postupně navážena mezi postavené bednění a udusávaná v malých vrstvách. Takto vyhotovené jádro pak bylo obezděno.

Nynější podobu dostala stavba až za dynastie Ming v 15. a 16. století, kdy došlo k přestavbě za pomocí cihel a kamenných desek. V okolí Pekingu byly při stavbě používány kameny, žula a pálené cihly.

Rozměry zdi jsou v různých částech rozdílné. Šířka u paty dosahuje v průměru 7-8 metrů. Výška je 6 až 10m, a šířka v koruně je kolem 5 metrů. Každých 300-500m byla vybudována strážní věž, která sloužila jako pozorovací a signální stanoviště a zároveň také jako skladiště. Odhadovaný celkový počet těchto věží je okolo 25 tisíc. Ve větších vzdálenostech pak byly budovány kasárny, zásobárny a velitelská stanoviště. Zprávy mezi jednotlivými stanovišti byly předávány pomocí kouřových signálů.

Nejlépe dochovaná část stěny se nachází mezi Pekingem a mořem v délce asi 650km. V některých odlehlejších částech je zeď zchátralá a někde dokonce úplně chybí. V některých místech zeď sloužila jako zdroj stavebních materiálu.

Zrestaurovány a turisticky zpřístupněny jsou jen některé menší úseky. Od roku 1987 je Veliká čínská zeď zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. A v roce 2007 byla vybrána mezi novodobých sedm divů světa.

Návštěva Velké čínské zdi

Nejvhodnějším výchozím bodem pro návštěvu velké čínské zdi je Peking, kam se pohodlně dostanete letadlem. Z Pekingu je dostupných několik dobře zachovalých a udržovaných části čínské zdi. Mezi nejnavštěvovanější patří Badaling, Mutianyu a Simatai.

Badaling

V okolí města Badaling se nachází nejznámější a také nejnavštěvovanější část Velké čínské zdi. Badaling je vzdálený asi 75km od Pekingu. Zeď se zde táhne po hřebenech strmých hor v nadmořské výšce okolo 1000m v délce 4,8km a nachází se zde 19 strategicky umístěných strážních věží. Pro návštěvu Badalingu můžete použít několika pravidelných turistických linek vyjíždějících z Pekingu. Cena je pouze 12juanu v jednom směru. Z parkoviště můžete na vrchol kobce vystoupat lanovkou, kdy si cestu zkrátíte o 2/3. Cena za vstup na zeď je 80juanu. Otevřeno je zde denně od 6:30 do 18:30.

Mutianyu

Mutianyu se nachází přibližně 90km severovýchodně od Pekingu. Po rekonstrukci zeď vypadá podobně jako v Badalingu, avšak je zde méně turistů. Po zakoupení vstupenky se můžete nechat vyvést jednou ze dvou lanovek (kabinková a sedačková) až k samotné zdi. Vstupenka na zeď stojí 40juanu. Z vrcholu se nabízí překrásný výhled na zalesněná údolí. Tato část je nejzalesněnější, lesní porost pokrývá až 95procent. V zrekonstruované části zdi je k vidění 20 strážních věží. Při zpáteční cestě můžete využít bobovou dráhu.

Zdroj: Wikipedia

Simatai

Další velmi navštěvovaná část Velké čínské zdi leží 120km severovýchodně od Pekingu. Na rozdíl od Badalingu a Mutianyu lze vidět tuto část zdi v původním stavu. Průchozí část zdi zde měří téměř 5km a nachází se zde 35 strážních věží. Simataiská zeď je rozdělena jezerem na východní a západní část. Výstup je zde velmi strmý a náročný. Na východní stranu si můžeme cestu zkrátit díky kabinkové lanové dráze za cenu 30juanu. Po zpáteční cestě si mohou dobrodružnější povahy dopřát adrenalinový zážitek v podobě lanového sjezdu dolů nad jezerem (40juanu).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *